Vdávám Tě dřív
Vdávám Tě dřív
o tolik dřív než čekala jsem
holčičko má
Myslela jsem si
na prince krásného
a muže dobrého
co jednou přivedeš si
až půjdeš vlastní cestou
Vdávám Tě zemi
co zrno živí
však teplé dlaně nemá
Vdávám Tě vodě
co život dává
a v oceánu
jak lidská slza solí
Vdávám Tě nebi
na Zemi pod hvězdami
a strašně moc to bolí
Jen kde se bere síla
pustit Tě
bezbrannou s tajemstvím
dívenku zavinutou
(jak tenkrát při setkání)
na cestu kam nesmím
A kruh se uzavírá…