Co je to daseinsanalýza? Co je to daseinsanalytická psychoterapie? Co je to daseinsanalytický přístup?
Daseinsanalýza – daseinsanalytická psychoterapie nepracuje se symboly, vzorci a modely, ale s významy a souvislostmi věcí samých. Člověk v daseinsanalytickém přístupu není chápán jako ohraničený subjekt oddělený od světa, ale jako Da-Sein (v Patočkově překladu pobyt), lidské existování jakožto otevřenost a oslovitelnost, které je od početí po smrt ve světě rovnou. Jako lidé jsme do světa vrženi a vždy a neustále jsme vztaženi ke světu i k druhým lidem, dokonce i ve spánku nebo v nejkrajnější samotě a izolaci vězeňské samotky bez oken.
Cílem daseinsanalytické psychoterapie není přizpůsobit člověka vnějším nárokům a potřebám okolí, ale umožnit člověku z výzev, se kterými se v životě setkává, vybírat zodpovědně a svobodně tak, aby to odpovídalo jeho možnosti být sám sebou. Neoddělitelnou součástí naplňování vlastní možnosti být sám sebou je také spolubytí. Možnost brát druhé lidi takové, jací jsou a brát je vážně, neboť člověk je vždy a neustále s někým v nějakém vztahu. Vytvoření bezpečného prostředí pro nalezení vlastních životních možností i limitů a přijetí vlastní svobody i převzetí k této svobodě přiléhavé zodpovědnosti. Postupné uvolňování k vlastním možnostem i mimo prostředí psychoterapie, umožňující vzít své životní možnosti vážně, stát si za nimi a v souladu s nimi odpovídat na nároky světa. A také nalezení způsobu jak být s lidmi takovými, jací jsou, ve věcech, jaké jsou, a zůstat u toho sám sebou.
V praxi se jedná o porozumění založené na nehodnotícím přístupu, v otevřeném rozhovoru v osobní rovině s respektem a úctou, kde nedílnou součástí porozumění je kognice i emoce, tedy rozum i cit, jako nedělitelný celek. Věci i vztahy jsou ponechány samy sebou a brány vážně, nikoliv jako přenos. Předchozí životní zkušenost samozřejmě ovlivňuje naše vztahování k věcem i lidem a naše možnosti vztahování nejrůznějším způsobem otevírá či uzavírá, ale přesto jsou všechny naše lidské vztahy původní, opravdové a skutečné.
Způsob rozhovoru umožňující setkat se s druhým v jeho věci, vstoupit v porozumění a respektu do situace klienta a hovořit s ním o tom, jak je tam klient, jak se tam cítí, jak tomu rozumí, jak se mu to ukazuje. A také, jak se v klientově situaci jako přizvaný host cítí terapeut, jak tam klienta vidí a cítí v jeho situovanosti, jak tomu rozumí.
Zakladatelé individuální daseinsanalytické psychoterapie prošli zkušeností s psychoanalýzou. Psychiatr Ludwig Binswanger byl na počátku své praxe ovlivněn Sigmundem Freudem, s nímž se osobně znal. Psychiatr a psychoterapeut Medard Boss byl přímo analyzandem Sigmunda Freuda. Jistě není náhodou, že také zakladatelé komunitně-skupinové daseinsanalýzy Oldřich Čálek a Jiří Růžička vzešli z prostředí psychoanalýzy. O. Čálek procházel dlouhodobou stáží v psychodynamické skupině v Denním sanatoriu na Horní Palatě, J. Růžička dlouhodobým psychoanalytickým výcvikem i klinickou zkušeností. Toto, dá se říci podvojné prostředí, jim umožnilo na svých pacientech i na sobě samých zakoušet přínos přístupu založeného na přímé výpovědi a osobní zkušenosti účastníků psychoanalýzy a současně také zakoušet tvrdou limitaci plynoucí ze zavádějícího metateoretického přístupu, v němž se tyto zkušenosti a výpovědi podle pravidel redukují a převádějí na modely a vzorce.
Již M. Boss na základě svých klinických zkušeností při setkání s Heideggerovou filosofií zabývající se bytím člověka ve světě rozpoznal, že řešením tohoto problému v psychoterapeutické praxi je důsledné fenomenologické setrvávání u věci samé, bez převádění na cokoliv jiného na základě teorií, modelů nebo podobnosti, které nutně vede k redukci.
V knize Nárys medicíny a psychologie Boss říká: „…lidské existování znamená dát se od toho, s čím se setkáváme, nárokovat tělem i duší a v souladu s tímto oslovením odpovídat slovem i činem.“ (Boss,1985, str. 53)
„Na vzájemném spolubytí lidí … fakticky nelze vidět nic jiného než to, že se lidé vždy zdržují u týchž věcí svého společného světa, a to u těchto věcí samotných. Při tom ovšem každé jednotlivé Da-Sein uskutečňuje svůj vlastní světový pobyt, který má společný s druhými lidmi, a to svým vlastním, vždy svérázným a jedinečným způsobem.“ (Boss,1985, str. 64)
„Tak, jak se v otevřenosti světa lidského existování věci zjevují jako takové, jaké jsou, ukazují se člověku také druzí lidé vždy bezprostředně a bez veškerého hypotetizovaného vciťování jako bytosti téhož druhu, jako je on sám: To znamená, že se mu ukazují jako spolulidé, kteří se všichni spolu navzájem zdržují u týchž věcí, které pro ně pro všechny společně vyvstaly a byly osvětleny v otevřenosti světa. Lidské existování chápané ve své základní podstatě jako otevřenost a oslovitelnost je úplně a zcela nepředmětné povahy…“ (Boss,1985, str. 64)
Komplexní vzdělávání v daseinsanalytické psychoterapii včetně komunitně-skupinové výcvikové sebezkušenosti v programu certifikovaném Českou asociací pro psychoterapii je v České republice dostupné na Pražské vysoké škole psychosociálních studií.
Rozsah a skladba komplexního vzdělání v daseinsanalytické psychoterapii zde
Knihy, které jsou dobrým vodítkem pro vážné zájemce o studium daseinsanalýzy:
BOSS, M. Nárys medicíny a psychologie. Rychnov nad Kněžnou : I.II. nakl. J a J, 1992.
BOSS, M. Včera v noci se mi zdálo. Praha: Triton, 2002.
ČÁLEK, O. Skupinová daseinsanalýza. Praha: Triton, 2004.
HEIDEGGER, M. Bytí a čas. Praha: OIKOYMENH, 2002.
HEIDEGGER, M. Básnicky bydlí člověk. Praha: OIKOYMENH, 2006.
PATOČKA, J. Fenomenologické spisy I. Praha: OIKOYMENH, 2008.
RŮŽIČKA, J. (ed) Komunitní a skupinová psychoterapie v české perspektivě. Praha: Triton, 2011.
RŮŽIČKA, J. Péče o duši v perspektivách psychoterapie. Praha: Triton, 2003.
RŮŽIČKA, J. Ego analýza. Kritická studie. Praha: Triton, 2010.
RŮŽIČKA J., ČÁLEK O. Výklad snů daseinsanalytickou metodou. Praha: Triton, 2016.
Česká daseinsanalytická společnost
International Federation of Daseinsanalysis
______________________________________________________________
Literatura:
Boss, M. Nárys medicíny a psychologie (vybrané kapitoly) I. Přeložil Oldřich ČÁLEK. Bratislava: Manželská a predmanželská poradňa, 1985